Myšlenky


Předkládám zde myšlenkové toky v čase
Vždy jsem byl názoru, že sochař má mluvit dlátem a věcmi,
které udělal a nepotřebuje se vykecávat o tom , co chtěl říct....
.....změnil jsem názor Na této stránce uvádím některé pasáže
z jednotlivých vernisáží výstav, které jsem si uváděl sám z potřeby sdělit a rozdělit se o pocity.
Tohle považuji za curiculli vite. Je to časové zachycení osobního vývoje.


.. Myšlenky z výstavy Dialog z února 2000

Svou výstavou Dialog Vás zvu nakrátko do svého světa, do dřevěného světa, ve kterém teď momentálně žiju, ve kterém se určitě odráží způsob mého bytí, myšlení a žití.
Dialog se svými nejbližšími, dialog se svými přáteli, dialog s ostatními lidmi, dialog s tím Nejvyšším ukazuje a formuje cestu poznání sama sebe, uvědomování si, proč jsem tady, dává odpovědi na otázky: Proč, jak, kam...?
Dialog s Vámi je pro mne to, co mi dává odpověď, sílu, odvahu dělat věci, které cítím, že musím udělat, že je chci dělat a budu je dělat a dokonce se s nimi veřejně chlubit. Vám všem děkuji za podporu, díky které jsem uvěřil tomu, že i já můžu mít talent, že to můžu dělat, že je to pro mne a že je to především pro Vás, neboť bez toho by to vše pro mne ztrácelo smysl. K věcem, které vystavuji vpodstatě nemám už co říci, všechno už jsem řekl, neboť to považuji za zhmotnělé myšlenky a dá se hodnotit pouze zdařilost cesty od mozku k ruce. Každému přeji svobodný, nezatížený pohled, ať vidí a cítí, jak to vidět a cítit chce. Poznání přes vlastní vědomí patří k nejúžasnějším a nejlepším zážitkům. Jestli Vás dokáži svou výstavou naštvat, jestli se zasmějete, jestli se pobavíte, jestli najdete společnou vlnu s mou frekvencí, jestli se zamyslíte, tak jsem šťastný člověk.
Dívejte se a mějte dialog a pobuďte. Děkuji Vám za tuto výstavu, bez Vás bych tady
nikdy nestál.

Když stojím u nového špalku, myslím jen na to co z toho dostanu.
Co vypadne ze mne a z toho špalku nebo obráceně.
O ničem jiném neuvažuji, to jsou ty nejkrásnější okamžiky.


Nechci být pouze popisovatelem daného ale jde mi o realizaci svých představ,
myšlenek ve dřevě, ve hmotě.
Jde mi o vytvoření nálady a pocitu,
vyvolání emocí a tužeb záměrně i podvědomě.


Dělání sochy je pro mne dobrodružná cesta
neboť v každém okamžiku se rozhoduji co udělám,
co uříznu, kterou cestu se dám.
Většinou jsou to nevratné jevy. Není cesta zpět.

Mám svobodnou volbu, každým okamžikem.
Zápasím s pochybnostmi jestli jsem se rozhodl správně.
Jestli dojdu k tomu cíli, který by mne uspokojil (tvar,myšlenka).
No někdy To hledám hodně dlouho.
Ale pokud z polena zůstala tříska a pokud To najdu mám pocit štěstí.
No a když to nenajdu, tak se přesvědčím, že i myšlenky hoří.
Mám na mysli, že s tím zatopím v kamnech a mám týden po náladě
a pak začnu jinak.

No a v životě se rozhoduji taky každým okamžikem
a taky hledám každý den tu svojí správnou cestu.
Rozdíl je jen v tom, že v tomhletom životě mám pouze jeden pokus
abych poznal, proč tu jsem a žil vědomým životem.
To znamená životem, který
vytvářím dle svých představ a myšlenek.
Abych mohl říct JÁ JSEM.
Tvoření ve hmotě nemusí být pouze tvoření dřevěné sochy ale taky to,
že jsme tady spolu
V tomto místě
v tomto čase
na této vernisáži této výstavy.
Že čtete tyto řádky,
Děkuji Vám za tuto chvíli.